Když se řekne „pouť“, myslí se putování někam a k někomu. Tentokrát se sešli poutníci v Prášilech. Hlavní místo setkání pro mnohé bylo v místech prostoru bývalého kostela sv. Prokopa. Pro přítomné poutníky byla účast v tomto roce opravdu velkým citovým zážitkem. Byli překvapeni již započatou a úspěšně pokračující obnovou základů bývalého odstřeleného kostela.
Ve 13. hodin se sešli rodáci i jejich potomci v prostoru hřbitova, kde vzpomněli na zemřelé. Celý program byl v režii P. Tomase van Zavrela a byl postaven na zcela nevšedním průběhu.
Ze hřbitova se přítomní přesunuli na prostranství před improvizovaný oltář, vytvořený z velkého bloku kamene v otevřeném prostoru pod nebeskou klenbou. Česko-německou mši celebroval P. Tomas za hudebního doprovodu Vivabrass. Přímluvy byly proloženy kráným tanečním vstupem, do kterého byli zapojeni i přítomní. Tento emoční taneční vstup nacvičila Eva Blažíčková s absolventy pražské taneční školy, na které profesorka Eva Blažíčková působí.
Během průběhu mše a kázání se u mnoha českých i německých věřících objevily i slzy. V závěru bohoslužby, za doprovodu žesťových nástrojů si poutníci zazpívali českou hymnu a společně s německými poutníky i tu šumavskou. Zazněl i hymnus k sv. Prokopovi na melodii svatováclavského hymnu.
{gallery}susice/fotogalerie/14/prasily pout/{/gallery}
Text a foto: Vladimír Černý
